Home

30. června 2003 byla podána v Nadaci rozvoje občanské společnosti v Praze (NROS) žádost o příspěvek z 5. ročníku sbírky „Pomozte dětem!“ na následující projekty:

1. Asistenční péče III – pokračování úspěšných projektů AP, AP II. Odpovědný realizátor Jana Matušková.
2. Kuba – individuální projekt – žádost o příspěvek na dětský kapotovaný vozík za jízdní kolo. Odpovědný realizátor Jaroslav Matuška.

Doufáme, že jsme vyplnili a dodali vše, jak má být a nyní čekáme na výsledek výběrového řízení, jehož výsledky bývají známy začátkem října…

Projekt AP II pokračuje - přes léto zejména asistencemi u dětí na rodinných rekreacích v Táboře J.A.Komenského v Bělči n.Orlicí, po prázdninách asistencí v rodinách a v říjnu pak Seminářem pro asistenty (17.-19.10. 2003, TJAK Běleč n.O.).

Všem rodinám, asistentům, členům i příznivcům Mirabilis přejeme krásné léto!

Setkání rodin s postiženými dětmi a asistentů
4. – 6. dubna 2003, Tábor J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí

Ve dnech 4.- 6. dubna 2003 proběhlo v Táboře J.A. Komenského v Bělči nad Orlicí víkendové setkání asistentů a rodin s postiženými dětmi. Jednalo se již o druhé pokračování úspěšné aktivity, která poprvé občerstvila rodiče a přinesla mnoho pěkných společných zážitků dětem i asistentům v únoru 2002. Setkání bylo součástí projektu sdružení MIRABILIS „Asistenční péče II“ a bylo tedy finančně podpořeno v rámci tohoto projektu z prostředků sbírky „Pomozte dětem!“ pořádané ČT a NROS.

Cílem setkání bylo poskytnout rodinám, jejich dětem s postižením i asistentům prostor pro hlubší vzájemné poznání a spolupráci, popřípadě pro navázání kontaktu rodiny s novou asistentkou/asistentem. Na tento hlavní cíl navazovala řada vedlejších, ale nikoli méně důležitých aktivit:

• cvičení pro celou rodinu – pod vedením fyzioterapeutky M. Kačerové z FN Hradec Králové,
• poskytnutí prostoru pro vzájemné setkání rodičů a výměnu zkušeností z různých oblastí života s postiženými dětmi, ve kterých rodiny stále narážejí na zásadní potíže (např. problémy s přijetím autistických dětí českým školským systémem),
• informace, poradenství a nové poznatky pro rodiče (beseda o genetice a asistované reprodukci zaměřená na individuální potřeby přítomných),
• praktické ukázky canesterapie - nezapomenutelné zážitky a relaxace pro děti; rodiče se dozvěděli zajímavé podrobnosti o podstatě této terapie a výcviku psů).

Setkání se zúčastnilo 11 rodin se 16 dětmi postiženými i zdravými a 11 asistentů.
Souhra dětí s asistentkami/asistenty (ve většině případů se spolu již pravidelně setkávají v průběhu roku a někteří i déle) byla velmi dobrá. Rodiče s klidem mohli věnovat několik příjemných hodin každý den sami sobě. Mohli posedět s ostatními nebo se jim věnovali přítomní odborníci z oblasti pediatrie (MUDr. Kynkorová) a genetiky (MUDr. Všetička), kteří oba mají s s problematikou rodin s postiženými dětmi dlouholeté zkušenosti a přistupují k ní velmi citlivě nikoli jako autority ale přátelé dětí a rodičů.
S radostí jsme mezi sebou přivítali též manžele Vlčkovi s dcerou Madlenkou, které většina z nás zatím znala jen z televizní obrazovky. Madlenka získala díky finanční pomoci ze sbírky Pomozte dětem nadace NROS a za přispění sdružení MIRABILIS elektrický vozík. Jde o bystrou nadanou dívenku, které vozík velmi pomůže v procesu zařazení se mezi zdravé vrstevníky. Když se na něm proháněla po chodbách hlavní táborové budovy v doprovodu zdravých sourozenců našich dětí, člověk málem ztratil přehled, kdo z nich používá vlastní rychlé nožičky a kdo ne. Madlenka by bez pomoci ze sbírky Pomozte dětem neměla z důvodu nízkého věku na příspěvek na elektrický vozík, který by sama mohla ovládat, nárok. Zde se vtírá otázka: nepozapomněli tvůrci „pravidel“ v resortu práce a sociálních věcí na to, že resort školství je alespoň v některých regionech o pár kroků napřed a počítá s integrací zdravotně i mentálně postižených děti již od předškolního věku? Mechanický vozík nebo kočárek předpokládají stálou přítomnost asistenta, jehož získání se po skončení praxe civilní služby při přechodu k profesionální armádě může stát velmi obtížně řešitelným problémem.
Těšíme se, že se s Madlenkou a jejími rodiči v táboře J.A. Komenského opět setkáme i na letním běhu rekreačně –rehabilitačních pobytů pro rodiny s postiženými dětmi.
Na závěr bych velmi ráda poděkovala všem, kteří přispěli svým časem, vědomostmi a laskavým přístupem k dětem i k rodičům ke zdaru celé akce, za všechny chci jmenovat alespoň paní fyzioterapeutku Mirku Kačerovou z Hradce Králové, cvičitelky psů z Prahy, MUDr. Jana Všetičku z Ostravy a MUDr. Kateřinu Kynkorovou.

Markéta Doležalová